"Stanice se zdá být ve velmi dobrém stavu, a to i přesto, že sedm extrémních vichřic v mimosezónních obdobích oloupalo silikon ze spár kolem vchodu a pocuchalo pokusnou plochu a přístroje rostlinných fyziologů," popsal vedoucí výpravy Pavel Kapler.

V prvních dvou dnech na ledovém kontinentu polárníci také zprovoznili ve stanici všechny základní systémy a zajistili tekoucí vodu. "Zásoby potravin, čaje a koření jsou v bezvadném stavu, takže dvě až tři příští expedice by mohly cestovat s menším nákladem," pochvaloval si Kapler.

Výprava začala plnit vědecké úkoly 8. ledna. Nejbližší úkol, který na vědce nyní čeká, je instalace průmyslových polymerů, u nichž budou testovat odolnost vůči UV záření, a vybudování solárního systému.

Vědci prozkoumají krev tučńáků i ptačí trus

Mezi hlavní pracovní náplň polárníků budou patřit odběry krve tučňáků pro analýzu genové rozmanitosti, sledování ledovců i primitivních forem života ve sladkovodních jezerech a v moři jako součásti dlouhodobého meteorologického a biologického monitoringu. Brněnští experti se zaměří také na trus ptáků, v němž budou hledat takzvané arboviry způsobující různé nebezpečné choroby – například encefalitidu.

Přestože moře stihlo zamrznout bez ker, Kapler nepředpokládá, že by bylo možné použít v nejbližších týdnech čluny.

Expedice vyrazila na pouť na Antarktidu z Brna 29. prosince. Prvním přestupním místem v dlouhé cestě se stala Vídeň, odkud se výprava letecky přesunula do argentinského Rio Gallegos, z něhož letěla vojenským speciálem na argentinskou základu Marambio.

Na poslední úsek cesty využila vrtulníky, kterými se přepravila na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, jehož břehy vědci spatřili 6. ledna. Expedice by se měla vrátit v polovině března.